Koření

Charakteristika curuby

Toto u nás poměrně neznámé ovoce má mnoho názvů. Kromě španělského curuba, známe i označení banana passionfruit v angličtině. Jde o popínavou rostlinu, na které rostou do červena zbarvené květy. Tyto květiny se postupně změní na plody rostoucí na liánách. Plody mají podlouhlý nebo vejčitý tvar a jasno žlutou až zelenou barvu (pokud jsou zralé). Slupka plodu je měkká a jemná. Plod obsahuje sladkou jedlou oranžovou dužinu s černými semínky.

Původ curuby

Curuba pochází ze Střední a Latinské Ameriky a předpokládá se, že byla pěstována již Indiány.

Nutriční složení curuby

Obsahuje velké množství fosforu, kyseliny askorbové, vápníku a vitaminu A. V 100 gramové porci se nachází až 92 gramů vody. Curuba je dobrým zdrojem vlákniny, která se nachází především v semenech. Je jedním z nejlepších zdrojů silných antioxidantů zvaných proantocyanidinů. Je dobrým zdrojem katechinu, dalšího silného antioxidantu.

Léčivé účinky a zdravotní výhody konzumace curuby

Antioxidanty ukryté v plodech jsou dobrým ochranným prostředkem proti oxidačním účinkům kouření a znečištěného ovzduší. Je používána proti křečím a má diuretický účinek. Curuba je dobrým prostředkem proti bolestem hlavy a k léčbě infekcí jater a ledvin.

Pěstování curuby

Pěstuje se ve vysokých nadmořských výškách, v Andách. Dobře snáší nízké teploty a na svůj růst potřebuje podpůrný systém. V našich končinách však nejsou známy příklady úspěšného pěstování.

Použití curuby

V Brazílii se konzumuje dužina ve směsi mléka a cukru jako nápoj zvaný Sorbo de curuba. Přidávání cukru do curubovej šťávy pomáhá snižovat její trpkost. Využívá se i pro přípravu alkoholických nápojů a vína. Používá se k dochucování želé, zákusků, bonbonů a ovocných omáček. Díky obsahu pektinu je curuba dobrá na konzervování, jako přísada do jogurtů nebo na výrobu zmrzliny.

Ilustrační foto: 123rf.com